Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

BŠO

Standard plemene

PŮVOD: Švýcarsko

DATUM ZVEŘEJNĚNÍ PLATNÉHO STANDARDU: 04.07.2011.

POUŽITÍ:  Společenský a rodinný pes. 

KLASIFIKACE  F.C.I.:    Skupina 1    Psi ovčáčtí a pastevečtí (s 
    výjimkou švýcarských salašnických 
    plemen).
    Sekce 1    Psi ovčáčtí.
    Bez pracovní zkoušky.

KRÁTKÝ VÝTAH Z HISTORIE: V Americe a v Kanadě bílí ovčáci pomalu počali ztrácet svoji specifičnost. První jedinci tohoto plemene byli do Švýcarska přivezeni na počátku 70. let. Americký pes « Lobo » , narozený 5. března 1966, by mohl být považován za  zakladatele tohoto plemene ve Švýcarsku. Potomci zmíněného psa, zapsaní ve švýcarské plemenné knize (LOS), stejně jako další jedinci, dovezení přímo z USA a Kanady, se stali základem pro další chov a rozšířili se po celé Evropě ; zde se toto plemeno chová čistokrevně již po mnoho generací. Bílí ovčáci jsou zapisováni jako samostatná rasa do přílohy švýcarské plemenné knihy již od roku 1991. 
 

CELKOVÝ VZHLED: Bílý ovčák je robustní, svalnatý, středně velký, má vzpřímené uši a dvojí délku srsti – středně dlouhou nebo dlouhou ; má obdélníkový rámec ; jeho kostra je středně silná, jeho silueta je elegantní a harmonická.

DŮLEŽITÉ PROPORCE:    Jeho tělesný rámec je mírně delší, poměr mezi délkou těla (měřenou od předního výstupku lopatky po sedací hrbol) a výškou v kohoutku je 12 :10. Vzdálenost od stopu ke konci nosní houby mírně převyšuje vzdálenost od stopu k týlnímu hrbolu.


POUŽITÍ / POVAHA: Je to živý, vyrovnaný pohyblivý, ostražitý a snadno cvičitelný pes. V kontaktu je milý a nevtíravý. Je dobře socializovatelný a kontaktní se svým pánem. Nikdy nesmí být bázlivý nebo neadekvátně agresivní. Je veselý a poslušný. Je to pracovní a sportovní pes s potenciálem k všestrannému využití. Jeho socializovatelnost a snadná přizpůsobivost mu umožňují snadnou integraci ve společnosti.
 
HLAVA: 
ČÁST MOZKOVÁ: Mohutná, suchá, jemně cizelovaná a ve správném poměru k tělu. Je klínovitá, při pohledu seshora i z boku má tvar klínu. Horní linie mozkovny a nosního hřbetu jsou paralelní. 
MOZKOVNA: Málo klenutá, střední dělící rýha jen naznačená.
STOP: Málo výrazný, ale přesto dobře patrný.
 
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
NOSNÍ HOUBA: Je středně velká, žádoucí je černá pigmentace ; sněžný nos, stejně jako nosní houba se světlým pruhem jsou přípustné. 
ČENICHOVÁ PARTIE: Silná, střední délky vzhledem k mozkovně ; Nosní hřbet a spodní osa čenichu jsou rovné a lehce sbíhavé směrem k nosní houbě.
PYSKY Suché, přiléhavé, co nejvíce černé. 
ČELISTI/ZUBY: Zuby jsou silné a kompletní, s nůžkovým skusem. Zuby jsou kolmo postavené ve vztahu k čelistem
OČI Středně velké, mandlového tvaru, uložené mírně šikmo ; mají hnědou až tmavě hnědou barvu ; oční víčka, jejichž výrazné černé lemování je upřednostňováno, dobře přiléhají k oční kouli.
UŠI: Jsou neseny perfektně vztyčené, jsou vysoko nasazené, postavené paralelně, mířící dopředu, mají tvar protáhlého trojúhelníku, na konci mírně zaobleného.

KRK:     Není příliš dlouhý, je dobře osvalený, harmonicky navazující na trup ; bez laloku ; horní linie krku je elegantně klenutá a přechází v hlavu, nesenou mírně výše, než je kohoutek.
 
TRUP: 
HORNÍ LINIE: Silná, svalnatá, středně dlouhá.
KOHOUTEK: Výrazný.
HŘBET: Vodorovný, silný.
BEDRA: Silně osvalená.
ZÁĎ: Střední délky a šířky ; má mírný sklon od svého počátku směrem k nasazení ocasu. 
HRUDNÍK: Není příliš široký, je hluboký (okolo 50% kohoutkové výšky), dosahuje úrovně lokte, hrudní koš je oválného průřezu, hrudní koš je dlouhý. Předhrudí zřetelné. 
SPODNÍ LINIE A BŘICHO Slabiny štíhlé a pevné ; spodní linie se mírně  zdvíhá směrem k zádi. 

OCAS: Má tvar šavle, je dobře osrstěný po celém obvodu, směrem ke špičce zeštíhluje ; je nasazený spíš níže, dosahuje nejméně k hlezennímu kloubu, v klidu je nesený svěšený anebo mírně prohnutý směrem vzhůru ve své poslední třetině ; v pohybu je nesen poněkud výše, ale nikdy ne výše než je linie hřbetu. 

KONČETINY: 

HRUDNÍ KONČETINY:
Celkový vzhled: Silné, suché, se středně silnou kostrou. Při pohledu zepředu rovné, středně široká fronta. Při pohledu z boku správně zaúhlené.
Lopatky: Lopatková kost je dlouhá, šikmo uložená, svírá korektní úhel s ramenní kostí ; celá tato partie je dobře osvalená.
Ramenní kost: Správné délky, silně osvalená.
Lokty: Přiléhající k tělu.
Předloktí: Dlouhé, rovné a suché.
Nadprstí: Silné, málo šikmé.
Přední tlapky: Oválné, prsty sevřené a klenuté ; polštářky pevné, odolné a černé ; drápy jsou žádoucí co nejtmavší. 

PÁNEVNÍ KONČETINY: 
Celkový vzhled: Silné, suché, se střední kostrou, střední  šířky. Při pohledu zezadu jsou postavené rovně a paralelně, mírně daleko od sebe ; při bočním pohledu jsou dobře zaúhlené.
Stehna: Střední délky, silně osvalená.
Kolena: Adekvátně zaúhlená.
Podkolení: Středně dlouhé, šikmo postavené, se silnými kostmi a silným svalstvem.
Hlezno: Silné, dobře zaúhlené. 
Zánártí: Středně dlouhé, rovné, suché.
Zadní tlapky: Oválné, zadní tlapky jsou o něco delší než přední, prsty jsou sevřené a klenuté ; polštářky pevné, odolné, černé. Drápy jsou žádoucí co nejtmavší.

POHYB: Pohyb v pravidelném rytmu, lehký a pružný ; krok hrudních končetin je dlouhý, s výrazným posunem ; v klusu je pohyb plynulý a snadný.

KŮŽE: Je prosta vrásek, tmavě pigmentovaná.

OSRSTĚNÍ 
Srst polodlouhá: Dvojitá srst je hustá a přiléhavá, podsada hojná ; krycí srst je hladká a tvrdá ; na hlavě, uších a předních stranách končetin je srst o něco kratší, na šíji a na zadních stranách končetin je o něco delší. Srst mírně zvlněná, ale tvrdá je přípustná.
Srst dlouhá : Dvojitá srst je hustá a přiléhavá ; podsada hojná ; krycí srst je hladká a tvrdá ;  na hlavě, uších a předních stranách končetin je srst o něco kratší, na šíji a na zadních stranách končetin je o něco delší. Na šíji je zřetelná hříva, na končetinách tvoří srst praporce a kalhoty. Ocas je huňatý. Délka srsti není nikdy příliš přehnaná. Srst poněkud zvlněná, ale tvrdá je přípustná. 
Zbarvení: Bílá.

VÝŠKA A HMOTNOST:
Kohoutková výška:   Psi    58-66 cm,     Váha:     30-40 kg zhruba
     Feny    53-61 cm,         25-35 kg zhruba
Jedinci dobrého typu, jejichž výška mírně přesahuje spodní nebo horní hranici, stanovenou standardem, nemusí být vyloučeni.

VADY :
Všechny odchylky od výše řečeného musí být považovány za vady a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti a jejich vlivu na zdraví a pohodu psa a na jeho schopnost  vykonávat jeho tradiční práci.    
•    Nenápadná přítomnost plavé srsti (lehký zažloutlý až hnědočervený odstín) na uších, na hřbetě a na ocase. 
•    Depigmentace nosní houby, pysků, a/nebo očních víček.
•    Paspárky, s výjimkoju států, kde je jejich odstranění zakázáno platným zákonem.

HRUBÉ VADY: 
•    Jedinec neohrabaný, kvadratický (příliš krátkého tělesného rámce).
•    Nedostatečně patrný pohlavní dimorfismus (rozdíl mezi psem a fenou).
•    Chybění více zubů než 2xPM1. M3 nejsou brány v potaz.
•    Ucho zavěšené, ucho poloklopené, ucho zlomené. 
•    Hřbetní linie příliš spáditá.
•    Ocas zatočený, zlomený, tvořící na konci háček, nesený na hřbetě.
•    Krycí srst jemná, hedvábná, vlnatá, kudrnatá, špatně přiléhavá (otevřená). Srst výrazně dlouhá bez podsady.
•    Nápadná přítomnost plavé srsti (zažloutlý až hnědočervený odstín) na uších, na hřbetě a na ocase.

VYLUČUJÍCÍ VADY: 
•    Jedinec agresivní nebo silně bázlivý.
•    Všichni psi, na nichž je patrné fyzické postižení anebo vady psychiky, budou vyloučeni.
•    Jedinec  bázlivý, silně ustrašený, agresivní ze strachu, napadající bezdůvodně, letargické povahy.
•    Jedno nebo obě oči modré. Oči vypouklé.
•    Entropium, ektropium.
•    Předkus nebo podkus, nepravidelný skus (zkřížené řady řezáků).
•    Nosní houba, pysky a okraje očních víček totálně depigmentované.
•    Kůže a polštářky tlapek totálně depigmentované.
•    Albinismus.

Poznámka: Psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku. 

 

(zdroj: ČMKU http://www.cmku.cz/cz/seznam-plemen-159)

TOPlist